Vzpomínkové akce na Jana Zajíce byly zahájeny již 6. února ve Vlastivědném muzeu, kde byla otevřena výstava „Jan Zajíc (1950-1969)“. Výstava, který potrvá do 17. března v Hollarově galerii, představuje osobní dokumenty a předměty k jeho osobnosti a okolnostem činu, jímž chtěl vyburcovat společnost k boji proti útlaku a diktatuře.
V Městské knihovně T. G. Masaryka Šumperk se ve čtvrtek 22. února konal vzpomínkový večer „Pozdravujte kluky, řeku a les“. Dokumentarista František Vrba z Paměti národa představil okolnosti vzniku radikální myšlenky činu Jana Zajíce. „Do následné diskuse se zapojili Zajícovi spolužáci a kamarádi, mezi kterými byl i Jan Nykl, jenž Jana Zajíce doprovázel v onen osudný den do Prahy,“ říká Kamila Šeligová, ředitelka knihovny a dodává, že hovořila rovněž MUDr. Blanka Pálková, jež jako dětská psychiatrička pečovala o dívku, která měla Jana v jeho činu následovat.
V pátek 23. února se VOŠ a SPŠ Šumperk konal pietní akt za účasti mnoha významných hostů, mezi kterými byl poslanec Michael Kohajda nebo hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek spolu se svými náměstky Romanem Mackem a Janem Šafaříkem. Na úvod setkání, kterého se účastnila i veřejnost a studenti škol, přednesl starosta města Šumperka Miroslav Adámek zdravici prezidenta Petra Pavla a jeho chotě Evy Pavlové:
„Vážené dámy, vážení pánové, Jan Zajíc byl v situaci, kdy hodnoty, kterým věřil, nebylo možné naplnit a kdy neviděl jiný způsob probuzení společnosti než takový čin. Je to asi ta největší symbolika, jakou si dokážeme představit. Nebuďme k dění kolem sebe lhostejní, braňme šíření lží a nenávisti a pečujme o svobodu a demokracii. Jsou to zásadní hodnoty a principy, na kterých stojí naše společnost. Právě připomínka těchto hodnot je důvodem, proč jste se dnes v Šumperku sešli i vy.“
Součástí proslovů byla i zdravice ministra kultury a poslance Martina Baxy pronesená prostřednictvím jeho asistenta Michala Slavíka.
Po položení kytic k pamětní desce od sochaře Olbrama Zoubka, jež je umístěna již od roku 1993 na budově střední průmyslové školy, byla odhalena Lavička Jana Zajíce - symbol neochvějné odvahy. „Lavička vznikla podle návrhu dnes již absolventky naší školy Veroniky Vaňkové, výrobu zajistila Střední škola řemesel, Šumperk, prostředky pak poskytlo město Šumperk,“ popsal genezi vzniku ředitel průmyslové školy Ondřej Šanovec. Součástí lavičky, jež svou ohořelou částí symbolizuje oheň, který ukončil Janův život, je i popisek a QR kód s odkazem na básně Jana Zajíce. „Popisky jsou ve tvaru římské číslice dvě jako odkaz na skutečnost, že se Jan Zajíc prohlásil Pochodní číslo dvě,“ upřesňuje autorka návrhu. Při této příležitosti byla také otevřena výstava o Janu Zajícovi v prostorách SPŠ. Součástí výstavy jsou jak informace o Janu Zajícovi, tak i třeba modely jiných návrhů památníků Jana Zajíce včetně realizované lavičky.
Historik a ředitel Muzea paměti dvacátého století Petr Blažek, jenž se účastnil připomínky činu Jana Zajíce v městské knihovně v Šumperku před pěti lety, se nedávno vyjádřil pro podcast Historie o sebeupálení jako protestní formě, že vyvolává zásadní otázky ohledně významu a role lidského života a hodnot, za které stojí bojovat. Tento akt považuje za tragický s hlubokým dopadem na rodiny dotčených, které si nesou břemeno způsobené tímto činem až do současnosti. Tyto činy by neměly být zapomenuty, „měly by být jednoznačně připomínány, protože já považuju Jana Palacha a Jana Zajíce za hrdiny, byť jsou to hrdinové s velmi tragickým osudem,“ uzavírá Blažek.
Děkujeme všem, kteří se podíleli a nadále podílejí na udržování odkazu Jana Zajíce nejen v Šumperku.
