Jan Hus je označován za jednoho z nejvýznamnějších Čechů. Například v nedávné anketě České televize Největší Čech skončil na sedmém místě mezi Janem Werichem a Antonínem Dvořákem. Vítězem byl zvolen Karel IV.
Hus se narodil v Husinci okolo roku 1369. Byl vysvěcen na kněze a začal kázat v kostele sv. Michala, od roku 1402 v Betlémské kapli. V roce 1401 byl zvolen děkanem filozofické fakulty a později rektorem univerzity, kde prosazoval větší podíl Čechů na vedení univerzity.
Hus ve svých kázáních kritizoval mravní problémy římsko-katolické církve a odpustky. Přebíral některé z myšlenek anglického teologa Johna Wickliffa (v češtině se běžně užívá Jan Viklef), který je spolu s Husem považován za jednoho z prvních reformátorů církve.
Kritizoval papeže Jana XXIII, kterého nazval antikristem za vyhlášení odpustků pro ty, kdo se zúčastní křížové výpravy proti králi Ladislavu Neapolskému. Jan XXIII. na Husa vyhlásil klatbu a nařídil jeho zajetí. Měl být souzen podle církevních zákonů a bylo nařízeno zboření Betlémské kaple.
Byl vyhlášen zákaz účasti na svátostech v místech, kde Hus pobýval. Hus tedy odešel z Prahy do Kozího Hrádku, kde kázal prostým lidem. Mnohé myšlenky totiž s tímto kazatelem sdíleli, ale doposud se báli je vyslovit. Z tohoto hlediska šlo zejména o kritiku odpustků, celé řady povinných poplatků církvi a bohatství církevních hodnostářů.
Hus byl v Čechách v bezpečí, ale poté, co byl císařem Zikmundem vyzván, aby se omluvil za kacířství před církevním koncilem, odjel do německé Kostnice a jeho osud měli v rukou jeho odpůrci. Hus v Kostnici podléhal církevnímu právu. Podle tohoto práva byl však za své názory předem odsouzen, byl proto hned zatčen.
Byl dlouho vězněn a byl na něj vyvíjen fyzický i psychický nátlak. Hus neustoupil ze svých názorů a byl 6. července 1415 upálen na hranici před hradbami Kostnice. Husův popel byl vysypán do Rýna, aby z něj nic nezůstalo jeho věrným. Paradoxně Husova smrt kazatelovo učení ještě více popularizovala a vyvolala v českých zemích lidové bouře.
Více v dokumentu České televize zde.
Snímky:
Dřevoryt z knihy Jan Hus et Hieronymus von Prag, Historia et monumenta, Norimberk z roku 1558
Pomník Jana Husa v pražských Záběhlicích. Foto: Marie Haisová
Domnělá Husova podoba, obraz neznámého mistra z 16. století
