Noc ze soboty 5. na neděli 6. července
V červenci roku 1997 prožívalo Šumpersko a Jesenicko největší povodeň ve své historii. Noc ze soboty na neděli vydatně pršelo, hladiny vodních toků rychle stoupaly, na horních tocích se začaly vylévat řeky Morava, Krupá, Branná, Merta, Moravská Sázava a Třebůvka. Poprvé zasedala okresní krizová komise, povodňové štáby se svolávaly i v obcích. První signál o nebezpečí ve městě Šumperku byl zaznamenán v neděli 6. července 1997 v 7:20 hodin, kdy byla vyhlášena výška hladiny řeky Desné 2,80 metrů.
Noc z neděle 6. na pondělí 7. července
Situace se zhoršovala každou minutu. Voda brala vše, řeky, silnice, mosty, domy, elektrické i telefonní vedení, proud strhával stromy, hlínu, kamení. V pondělí 7. července vyhlásily krizové štáby okresů Šumperk i Jeseník stav ohrožení. Hanušovice se ocitly pod vodou, Staré Město bylo odstřiženo od okolního světa, stejně jako Jindřichov. Začala evakuace obyvatel. Voda se prudce valila na jih. V průběhu dne zaplavila Loučnou, Velké Losiny, Petrov a Sobotín. Voda s bahnem zatopila níže položené oblasti Šumperka, ničivý živel dorazil i do Sudkova, Postřelmova, Bludova, Dolních Studének a Zábřeha. V odpoledních hodinách se protrhla hráz u Lesnice a během několika minut přívalová vlna zalila Leštinu.
Noc z pondělí 7. na úterý 8. července
Obyvatelé Šumperska a Jesenicka prožívali noc hrůzy. V regionu nebyla jediná obec, kterou by ničivá povodeň ušetřila. V Leštině se hroutily první domy, obec byla prakticky celá evakuována. Lidé utíkali ze svých zničených domovů a přitom se brodili po krk ve vodě. Silniční, telefonní, elektrické i plynové vedení bylo na mnoha místech přerušeno, poškozeny byly rozvody pitné vody. V úterý 8. července krize dosáhla vrcholu. Lidé bojovali o život. Nevydržela hráz u Bohuslavic a Třeštiny. Vrtulníky evakuovaly přes dvě stě padesát osob, především ze střech domů. Na mnoha místech lidem chyběla voda a potraviny. V odříznutých oblastech obyvatele zásobovaly jídlem vrtulníky. V odpoledních hodinách dosáhly hladiny řek maxima. Déšť začal ustávat.
Středa 9. července
Voda začala postupně opadávat. Lidé sledovali zkázu a sčítali škody po ničivé katastrofě. Voda vzala vše, domovy i lidské životy. Některé oblasti byly stále nepřístupné. Většinu silnic se podařilo provizorně opravit, postupně bylo obnoveno zásobování.
Čtvrtek 10. července
Pod vodou zůstaly stále Bohuslavice, lidé v ostatních obcích se začali vracet zpět do svých domovů a vrhli se do odstraňování následků povodně. Postupně byly zprovozněny další silnice, na některých úsecích opět vyjely vlaky. Autobusové linky začaly jezdit podle jízdního řádu. Pokračovaly opravy telefonního a elektrického vedení, problémem bylo nadále zásobování pitnou vodou. Okres Jeseník byl stále odříznutý od světa.
Pátek 11. července
Odstraňování následků ničivé povodně pokračovalo. Stavěly se provizorní lávky, mosty, opravovaly se silnice a elektrické a telefonní napětí. Lidé, jenž měli povodní poničený dům, žili v obavách, neboť statici nemilosrdně označovali domy, které budou muset být v důsledku vážně narušení statiky zdemolovány. Podařilo se opravit cestu přes Ramzovské sedlo, osobní auta se již mohla vydat přes Červenohorské sedlo. Okres Jeseník byl konečně zpřístupněn.
Víkend 12. a 13. července
Sobota 12. a neděle 13. července měly do víkendové pohody daleko. Sobota 12. července se nesla ve znamení úklidu. Lidé uklízeli své domovy, zbavovali se nánosů bahna v domech a zachraňovali alespoň zbytky toho, co jim voda nevzala. Některé černé scénáře se naplnily – stavební úřad rozdával demoliční výměry na domy, kterým povodeň porušila statiku. V neděli 13. července ve večerních hodinách mohla povodňová komise v Šumperku konstatovat, že město je připraveno k přechodu na normální rytmus života. Rozpuštěním povodňové komise a odvoláním stavu ohrožení však likvidace následků povodně zdaleka neskončila.Sčítání škod
V okrese bylo zasaženo ničivou povodní 37 ze 78 obcí, nejvíce povodeň postihla obce v okolí řek Branné, Moravy a Desné. Více než 500 osob bylo při záplavách zraněno, pět lidí utonulo a u dalších byla povodeň nepřímou příčinou smrti. V okrese byly evakuovány tisíce lidí. Totálně bylo zničeno přes dvě stovky mostů a desítky domů. Na Šumpersku vystavila povodeň účet za 4,258 miliardy korun.
Situace v Šumperku
V neděli 6. července se ve večerních hodinách začala výrazně zvedat hladina řeky. Již během noci se voda dostala i do ulic města. Zatopeno bylo několik průmyslových závodů, vlakové i autobusové nádraží. Město bylo prakticky odříznuto od světa. V místech, kde útočil silný proud vody na obytný blok, byly o stěny domu opřeny panely, které zabránily zřízení. Poškozeno bylo několik domů, které nebyly podsklepené. Ve Vikýřovické ulici byla stržena část železničního mostu a most pro pěší přes řeku Desnou. Pod vodou byla i průjezdní silnice městem. Šumperk byl dostupný pouze nákladními automobily po objížďkách. V pondělí 7. července byla přerušena dodávka elektrického proudu a pitné vody. V úterý 8. července se podařilo zajistit pitnou vodu z náhradních zdrojů, rozvoz pomocí cisteren a zásobování níže položených částí města z nízkotlakého rozvodu. Voda postupně ustoupila během středy a čtvrtka. Od pátku probíhalo odstraňování bahna, čištění ulic a odvážení odpadu ze zatopených sklepů.Situaci zhodnotil tehdejší starosta města Šumperka Ing. Petr Krill v Horizontu ze dne 18. července takto:
Vážení spoluobčané!
Naše město prožívalo v minulém týdnu největší povodeň ve své historii. Všichni jsme s napětím pozorovali postup běsnící vody do města, která postupně zaplavovala jeho jihozápadní část včetně železniční tratě, která byla vyřazena z provozu. Dosud klidně tekoucí řeka Desná zaplavila město až po ulici Dr. E. Beneše. Oblast Vikýřovické ulice byla zcela pod vodou a město bylo odříznuto od ostatního světa. První signál o nebezpečí jsme dostali v neděli 9. 7. v 7.20 hod., kdy byla vyhlášena výška hladiny řeky Desné 2,80m, což je dle povodňového plánu stupeň ohrožení. Proto byli v průběhu neděle aktivováni členové městské povodňové komise a v noci z neděle na pondělí povoláni na její zasedání. Od 5. hodiny v pondělí 7. 7. pak zasedala komise denně v 7, ve 12 a v 19 hodin, kdy řešila všechny problémy a situace nahlášené na telefony hlásné služby, která na radnici pracovala 24 hodin denně. Stovky telefonátů a zpráv byly vyřizovány klidně a byla zajišťována pomoc při jejich řešení. Členové komise v průběhu dne se pak pohybovali společně s dalšímu pracovníky na určených místech v terénu. Za velmi důležité jsme od samého začátku považovali dobrou informovanost vás všech o vývoji situace, o možnostech zásobování potravinami, vodou, energiemi i o hygieně. V této oblasti jsme využívali možnosti a ochoty pracovníků Rádia PRIMA, kteří mimo výpadek elektrické energie pravidelně opakovali naše zprávy, které jsme denně v souhrnné zprávě písemně vydávali. Mimo zpráv v rádiu jsme denně vyvěšovali informace na obecních deskách, v informačním centru na Hlavní třídě a asi v patnácti potravinářských obchodech ve městě. Po kritických dnech, kterými bylo pondělí a úterý, začala voda ustupovat a nastala etapa likvidace škod. Postupně byla odčerpávána voda ze zatopených domů, byly likvidovány nánosy bahna a odváženy z města na skládku. V neděli 13. 7. večer mohla městská povodňová komise konstatovat, že město Šumperk je připraveno k přechodu na normální rytmus života. Domy jsou dnes zbaveny vody, ulice zhruba vyčištěny, instituce a podniky na území města jsou připraveny poskytovat služby a vyrábět. Rozpuštěním povodňové komise a odvoláním stavu ohrožení však nekončí likvidace následků povodně. Naopak práce přibývá a přesouvá se na celý aparát města, který občanům pomáhá a bude pomáhat s odstraňováním škod.
Při ukončení činnosti protipovodňové komise bylo provedeno první vyhodnocení následků povodně a odhad škod: v našem městě nedošlo k obětem na lidských životech – nedošlo k panice, rabování a předražování po travin – o všechny osoby bez přístřeší bylo postaráno, evakuovaní občané se vrátili do svých domovů. Povodní bylo různým způsobem postiženo 248 objektů (školy, kino, tělovýchovná zařízení, MěÚ, kotelny, místní komunikace, obytné budovy …) – povodní bylo zasaženo cca 870 bytů – škoda na uvedených objektech je odhadem 16,5 mil. Kč.
V odhadu nejsou uvedeny škody způsobené na státních cestách, mostech, železnici, energiích (elektro+ plyn), telekomunikacích a vodárenství, které jsou rovněž na území města a byly silně poškozeny.
Dny napětí, které jsme všichni v našem městě prožívali, ukázaly, že naši občané jsou ve většině ukáznění, trpěliví a ochotní pomoci tam, kde je to třeba. Svědčí o tom celá řada nabídek pomoci s ubytováním. Úklidovými pracemi a s humanitární pomocí, kterou nám občané nabízeli. ZA to vše bych chtěl Vám všem, občanům našeho města, poděkovat. I když nelze jmenovitě poděkovat všem městům a firmám, které nám pomoc v kritických dnech poskytly, dovolte mi jmenovat alespoň některé z nich: především firmu Klimo Klatovy, město Náchod, město Český Krumlov, firmu Pronto Plus Praha, Datacentrum Praha, Fortex Šumperk, Silnice, a.s., Šumperk, Transport servis s.r.o., Hasičský sbor Temenice, Hasičský záchranný sbor Šumperk, záchranáře z hasičských sborů z Prahy, Havlíčkova Brodu, rychlou záchrannou službu, Rádio Prima a městskou policii. Rovněž bych chtěl poděkovat za finanční pomoc, která přichází na náš účet postiženým.
Zvláště působivá a dojemná je pomoc města Českého Krumlova, které mimo okamžité humanitární pomoci, osobně dodané místostarostou Antonínem Princem, nabídlo po vydání zákazu dětských letních táborů v našem okrese zdarma pobyt našich dětí na jihu Čech. Bohužel jsme, i přes nabídku celému okresu, byli schopni zorganizovat jen jeden turnus dětí. Rovněž nám bylo nabídnuto vybudování díla v hodnotě cca 1 mil. Kč. Protože naše město není povodní tak postiženo jako okolní obce, nabídli jsme tuto pomoc Rapotínu. Pomoc poslankyně Fischerové (ČSSD), situované do sociální oblasti, jsme převedli na Evangelickou Diakonii Sobotín. Nadále jsme připraveni dle možnosti pomoci sousedním obcím při odstraňování následků povodně. Povodňové dny byly zkouškou nejen lidské solidarity, trpělivosti a odvahy, ale i praktickou prověrkou připravenosti povodňových štábů a plánů.
Dovolím si konstatovat, že jsme všichni v této zkoušce i přes řadu obtíží obstáli a po korekci krizových plánů, které z těchto zkušeností vyplynou, bude naše město lépe připraveno na eventuální krizové situace, které si samozřejmě nikdo nepřeje. Ještě jednou všem děkuji, přeji zachování všech dobrých lidských vlastností, které se v krizových dnech projevily a přeji jen „slunné dny“ pro nás všechny.
Ing. Petr Krill, starosta města
Pomoc a solidarita
Během povodní největší kus práce odvedli hasiči a záchranáři horské služby. Na Šumpersku vypomáhali i hasiči z Prahy a z okresu Havlíčkům Brod. Nezastupitelnou roli měla i armáda, která pomáhala ve většině postižených obcích. Vojáci vyklízeli zatopené sklepy, řešili demolice, zpevňovali břehy kamením a stavěli pontonové mosty. Povodeň v roce 1997 přinesla obrovskou vlnu solidarity a pomoci. Město Klatovy například zaplatilo nový most v hodnotě 2,5 milionů korun osadě Rakousko u Jindřichova. Místostarosta Českého Krumlova Antonín Princ přivezl okresnímu štábu pokrývky, baterky a další potřebné vybavení. Poté začal organizovat další vlnu pomoci. Sbírka na opravu mostu v Rapotíně, do níž město Český Krumlov přispělo osmi sty tisíci korunami, vynesla díky darům podnikatelů dva miliony korun. Primátorka Brna poslala do Šumperka plný kamion popelnic, které byly tehdy hodně nedostatkovým zbožím. Finanční pomoc věnovala i řada podniků, např. Východočeská stavební ze Solnice na Rychnovsku, Vodohospodářské stavby Hradec Králové a brněnská filiálka peněžního ústavu Volksbank. Výrazně pomohly i místní firmy a také města ze zahraniční, např. slovenské město Iža, či partnerská města Bad Hersfeld a Maarssen a další. Na Jesenicko doputovaly do začátku září 1997 dary různých institucí a jednotlivců za téměř osmnáct milionů korun, z toho dva miliony korun věnoval Okresní úřad v Hradci Králové. Pomáhali i dobrovolníci. Většinou se hlásili na okresním povodňovém štábu a ten je posílal do obcí.Voda brala vše…. i lidské životy
Během ničivé povodně zahynulo na Šumperku a Jesenicku pět lidí. U dalších byla povodeň nepřímým důvodem smrti.
Nové Losiny - Starší muž chystal tašky na evakuaci a ještě se vrátil pro nějakou věc do kuchyně. Bohužel šlápl do prázdna, našli ho o pár kilometrů dál utopeného. Jeho žena zůstala sama v domě, který se rychle ocitl v obklíčení vodou. Druhý den ji zachraňovali hasiči vrtulníkem. Dům musel být po povodni stržen.
Vernířovice - Čtyřiasedmdesátiletý muž stál na náspu u svého domu a spolu s hasičem sledoval řeku. Smetla je prudká povodňová vlna. Hasič se dokázal zachytit sloupu a s pomocí háku ho lidé vytáhli, starého muže ale voda odnesla. Až za dva dny ho našli v náhonu Velamosu.
Dolní Studénky - Dvaapadesátiletý muž ze Šumperka patřil mezi zvědavce, kteří se chodili dívat, jak voda v sousední obci řádí. Řeku sledoval mezi městem a obcí u bělidla, když ho strhla vodní vlna. Nebyl první, místní hasiči nejméně ve čtyřech případech zachraňovali z vody lidi, kteří se pokoušeli projet přes zatopený most do Dolních Studének. Tento muž však bohužel štěstí neměl.
Lesnice - Jedenapadesátiletý muž se přes varování vydal v kritický den 7. července na cestu k Zábřehu. Mezi mosty ho voda strhla do polí. Hasiči se ho pokoušeli s pontonovým člunem zachránit – viděli v polích pohybující se postavu, která se náhle ztratila. Muže nalezli až po několika dnech utonulého.
Písečná - Starší žena z Písečné šla druhý den povodní ráno jako obvykle do práce. Procházela po chodníku podél řeky, který už byl podemletý. Žena se propadla do díry a divoký proud ji odnesl.
Muž z Leštiny dostal infarkt, když vynášel nábytek do patra domu. Paní z Bohdíkova byla dlouho uvězněná ve vodě, dostala zápal plic a o tři týdny později zemřela. Na infarkt zemřel dvaadevadesátiletý muž v Rudě nad Moravou. Jeho tělo odnášeli lidé po kolejích, protože pohřební služba neměla kudy přijet.Za poskytnutí fotografií a písemných materiálů děkujeme:
Šumperský Deník
Ing. Petr Krill, emeritní starosta města Šumperka
Vlastivědné muzeum v Šumperku
Ing. Jiří Skrbek, vedoucí bezpečnostní rady města do r. 2016
Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje, územní pracoviště Šumperk
