„V tuto chvíli připravujeme s odborem rozvoje města, územního plánování a investic soutěž na administrátora, tedy zadavatele, soutěže na projektanta rekonstrukce domu kultury. Jakmile bude znám zadavatel, bude následovat vypsání soutěže na projektanta. Následně by měly odstartovat projektové práce, odhadujeme, že budou trvat dva roky. Pak by teprve mohla začít rekonstrukce,“ uvedl místostarosta Jakub Jirgl. Podle jeho odhadu by samotná rekonstrukce mohla začít nejdříve v roce 2024, trvat by pak měla minimálně dva roky.
A jaký by měl být šumperský kulturní stánek? Podle ověřovací studie, již vypracoval renomovaný architekt Petr Hájek, bude zachováno vše hodnotné z minulosti, zároveň budou doplněny technologie v souladu s dnešními požadavky a životním prostředím. „V přípravách na rekonstrukci je kladen důraz jak na funkčnost, tak i na ekonomiku. Rozhodně nechceme budovat nejdražší dům kultury v republice a zároveň nechceme v našem kulturním stánku realizovat jen drobné opravy a kosmetické změny. Jsme si vědomi, že objekt má svou hodnotu, a to z hlediska svého rozvržení i funkčnosti. Nicméně se potýká se záležitostmi, které již současnému provozu nevyhovují, samozřejmě se také musíme připravit na budoucnost,“ uvedla místostarostka Marta Novotná.
Mezi největší změny, jež návštěvníci rekonstruovaného domu kultury pocítí, bude variabilita prostoru, různé typy sálů pro pořady od klubových setkání po velké koncerty. V hlavním sále se počítá s využitím elevace, která bude zajíždět pod podlahu. Díky tomu se vytvoří unikátní hlediště odpovídající konkrétní akci, což bude vysoce komfortní pro návštěvníky. Součástí projektu je rovněž změna dispozice gastroprovozu, restaurace i kavárna by měly být situovány do parku.
„Z mého pohledu je důležité i to, že budeme využívat moderní technologie, jež jsou vstřícné k životnímu prostředí. Projekt počítá například se zelenými střechami, které zajistí ochlazení budovy v horkých dnech. V interiéru jsou navržena i taková řešení, jež budou umocňovat zážitek z kulturní akce poslechově i vizuálně,“ doplnil místostarosta.
Podle něj by po dokončení rekonstrukce domu kultury měla následovat obnova sadů 1. máje, které objekt obklopují. V tuto chvíli řeší vedení města rekonstrukci domu kultury s tím, že na ni chce navázat revitalizací samotného parku. Ale to je projekt číslo dvě. Aby se tak mohlo stát, město podniká již nyní přípravné kroky, například řešení autorských práv.
Rozhovor s architektem Petrem Hájkem:
Překvapila mne velkorysost velkého sálu
Šumperk už má jasnou vizi, jak by mohl po rekonstrukci vypadat dům kultury. Společnost Petr Hájek ARCHITEKTI odevzdala před nedávnem vedení města ověřovací studii, která je důležitým podkladem pro další přípravné práce na rekonstrukci objektu. Renomovaný pražský architekt Petr Hájek a jeho tým vidí do budoucna dům kultury jako reprezentativní pavilon obklopený krásným parkem. Počítá se s větší multifunkčností velkého sálu, novým sálem pro klubové akce, zelenými střechami i zajímavou fasádou. Nejen o tom hovořila s Petrem Hájkem jednatelka a ředitelka domu kultury v jedné osobě Hana Písková.
Proč je ověřovací studie důležitý krok při přípravě rekonstrukce? Co je vlastně cílem tohoto dokumentu?
Ověřovací studie má pomoci investorovi odhalit potenciál budovy dříve, než se začne pořizovat nákladnější technická dokumentace. Definuje architektonickou, provozní i technologickou podobu stavby a náklady na její pořízení. V rámci ověřovací studie se porovnává několik variant, z nichž je poté vybrána ta nejvýhodnější. Investor má pak pod větší kontrolou čas zpracování a konečné náklady. Studie je využita jako zásadní podklad pro zpracování technické projektové dokumentace.
Mnoho lidí v Šumperku má budovu domu kultury spojenou s dobou socialismu a nejraději by ji srovnali se zemí. Proč má podle vás smysl ji zrekonstruovat?
Po zbourání nebo zásadní přestavbě by bylo ztraceno mnoho kvalitního umění a uměleckořemeslných detailů. Za dobu svého vzniku budova nemůže. Vidět v tom nedostatek je stejné, jako hodnotit člověka podle doby, do které se narodil. V umění není pokrok a existuje mimo čas. Nedává smysl se ptát, zda je svatovítská katedrála na Pražském hradě lepší nebo horší než Sagrada Família v Barceloně nebo kaple v Ronchamp od Le Corbusiera. V domě kultury jsou hodnoty, jež je důležité zachovat dalším generacím. A to jsme v našem návrhu zohlednili.
Jaká úskalí bude mít podle vás rekonstrukce? S jakými problémy je třeba počítat?
Myslím si, že žádná nepřekonatelná úskalí po technické stránce mít rekonstrukce nebude. Neřešitelné problémy jsou většinou ty, které si lidé způsobí sami. Třeba jen tím, že nevěří odborníkům a hledají prostor pro své vlastní nápady nebo politické cíle. S tímto jsem se však v Šumperku nesetkal a jsem tedy optimista. Konzultace v pracovní skupině připravující rekonstrukci byly vedeny věcně, s jasnými požadavky směrem k nám a s důrazem na finanční odpovědnost k celému záměru.
Můžete stručně popsat váš přístup k budově domu kultury v Šumperku?
Zachovali jsme vše hodnotné z minulosti a doplnili o dnešní vrstvu architektury. Tento celek byl poté vybaven současnými scénickými technologiemi, moderním zázemím a gastronomickým provozem. K nejvýraznějšímu zásahu došlo v exteriéru. Budova bude zahalena do nového průsvitného pláště. Ten umocní výtvarné vyznění stavby jako solitéru zasazeného do krásného parku. Zelené střechy mají zabránit přehřívání samotného domu i jeho okolí.
Je něco, co vás při seznamování s budovou překvapilo?
V domě kultury jsem byl již dříve, v době před mnoha lety, kdy jsem netušil, že budeme navrhovat jeho rekonstrukci. Přesto mě, stejně jako tenkrát, překvapila velkorysost hlavního sálu, kvalita dochovaných interiérů a sklářského řemesla.
