Paní Kateřina Valachová je ministryní rok a čtyři měsíce a za toto krátké období se jí podařilo rozpohybovat české školství, českou společnost tak, jako žádnému předchozímu ministrovi tohoto resortu. Změny, ke kterým dochází v našem konzervativním prostředí, jsou pro někoho více pro někoho méně přijatelné. Všichni však víme, že přijít musely. Vzdělávání si nesmí dovolit být v závěsu za rozvojem vědy, průmyslu.
Beseda se zaměstnanci školy plánovaná na jednu hodinu se protáhla i pro to, že původní téma – sociální situace středoškoláků na Šumpersku – nemá jednoduché řešení. Každoročně z naší školy odcházejí ze vzdělávání kvůli špatným sociálním podmínkám, nedostatku finančních prostředků desítky mladých lidí, žáků, kteří se musí postavit na vlastní nohy, zařadit se mezi nekvalifikovanou pracovní sílu. Na budoucnost tito mladí nemyslí, nemá to pro ně smysl. Žijí dnes. Teď se musí postarat o sebe, často i o svou matku a mladší sourozence.
Dotazy vztahující se k sociální inkluzi se přelévaly s otázkami realizace vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se spec. vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, pracovnice studijního oddělení školy potřebovala objasnit aplikaci některých částí nové vyhlášky o vedení dokumentace. Odpovědi na své otázky získali i učitelé odborného výcviku, mluvili jsme o vytváření fondů zaměstnavatelů na podporu odb. vzdělávání, o účasti odborníků z praxe ve výuce, o spolupráci firem na rekonstrukci školních vzdělávacích programů. Učitel – mistr přiznal, že mnozí jeho kolegové jsou „lanařeni“ do průmyslových podniků, které jsou schopny jejich mzdy skokově navýšit.
Prostor, který v naší škole
učitelé - odborníci dostávají, změny,
kterými škola především v praktickém vyučování prochází, viditelné
výsledky těchto inovací, které se projevují ve výstupech žáků ve škole i
v práci u zaměstnavatele, však
učitelům říkají, že jejich činnost má smysl, má budoucnost. Mí kolegové chtěli nastínit i dlouho očekávaný kariérní řád, byly
formulovány i dotazy, které se týkaly právního postavení učitele, jeho
pravomocí, zakotvení jeho pozice jako úřední osoby. Paní ministryně odpovídala
na fundované, velmi konkrétní dotazy ekonoma školy, společně rozebírali pravidla
nového financování regionálního školství.
Beseda byla i díky bezprostřednosti a zároveň vysoké kultivovanosti paní Mgr.
Valachové nesmírně živá. Paní ministryně se převedla jako skvělý, inteligentní
diskutér, jež se nebojí vyzvat odbornou veřejnost k účasti na řešení
problematiky vzdělávání. Jak sama uvedla, svou neutuchající energii a
optimismus čerpá právě z kontaktů s pedagogy i nepedagogy ve školách,
z rozhovorů s rodiči i dětmi. Díky jejich podpoře se jí daří nejen
rozpohybovat ony stojaté vody, ale vést naše školství tak, aby bylo rovnocenným
partnerem všech odvětví naší společnosti, aby školy vychovávaly mladé lidi v
dobře uplatnitelných profesích.
Mgr. Irena Jonová
