Učence povolal v roce 863 kníže Rastislav. Starší Metoděj spravoval jednu z provincií, mladší Konstantin učil na univerzitě v Cařihradě a císař ho posílal na učené debaty a jednání. Když přišli na Velkou Moravu, vytvořil Konstantin nové písmo - hlaholici. Toto písmo foneticky odpovídalo mluvené staroslověnštině a četlo se tak, jak bylo napsáno.
Hlaholice měla původně 41 základních znaků. Název zřejmě získalo písmo podle staroslověnského slovesa glagolati (mluviti). Glagol pak znamenalo slovo. Bratři založili školu, kde se 200 mladých mužů učilo v novém písmu číst a psát, aby se mohli stát kněžími a dál vzdělanost šířit.
Metoděj pracoval na zákonících pro Moravany, bratři zavedli i slovanskou bohoslužbu, aby jí rozuměli obyčejní lidé. Jedním z největších úspěchů Metoděje bylo zřízení moravsko-panonské arcidiecéze, v níž se stal prvním arcibiskupem. Konstantin se stal mnichem až krátce před smrtí v Římě (869), kdy přijal řeholní jméno Cyril.
Metoděj svého bratra přežil o 16 let. Po jeho smrti byla slovanská bohoslužba zakázána, kněží vyhnáni ze země a knihy napsané hlaholicí spáleny.
Foto: Svatí Cyril a Metoděj - obraz polského malíře Jana Matejky z roku 1885.
Více v dokumentárním snímku zde.
