Vitalita paní Tyšlicové je obdivuhodná. Z jejího vyprávění je patrné, že má kladný vztah k přírodě. „Patnáct let jsem v Koutech sázela stromky. Ráda jsem chodila na túry, borůvky a houby. Práce v lese byla těžká, ale pohyb na zdravém vzduchu jsem měla ráda. Dodnes na tuto dobu ráda vzpomínám,“ říká nostalgicky paní Tyšlicová.
Volné chvíle tráví s rodinou na chalupě v Petříkově, kde to má ráda. „Maminku nejvíc mrzí, že si nemůže jít sama nasbírat houby do lesa, protože už špatně vidí. Má ale radost z každého úlovku, jež ji přinesu ukázat,“ doplňuje informace dcera Marie, u které paní Tyšlicová bydlí.
Recept na dlouhověkost paní Tyšlicová žádný nemá. „Nikdy jsem nekouřila, ale jím všechno. Když jsem pracovala v lese brala jsem si jen pití a krajíc suchého chleba, který se nezkazil, dodává na závěr oslavenkyně a doplňuje, že douškem dobrého piva nepohrdne ani dnes.
