Jak jste se dostal k muzice?
Hrát mne vždycky bavilo, v kapelách jsem začal hrát asi v 15 letech. Pocházím z Prosenice u Přerova a tam byl dobrý orchestr. Na gymnázium jsem chodil v Přerově, vysokou školu jsem studoval v Brně a všude jsem potkával další kapely. Na VŠ veterinární jsme měli velmi dobrou dechovku, také taneční orchestr. Všude jsem se brzy uplatnil. Po vysoké škole jsem se dostal na umístěnku do Šumperka a brzy jsem našel kapelu, kde jsem mohl hrát. K Dixielandu Loučná jsem se dostal v roce 1967.
A kdy vznikla Vaše první aranže?
Tak to bylo někdy v této době. Čerpal jsem tehdy od jiných domácích kapel. Desek se zahraničními nahrávkami bylo velmi málo a nebyly k dostání... První aranže byly skladby, které hrály orchestry Traditional Jazz Studio Pavla Smetáčka, Pražský dixieland, Nový Traditional Bratislava a jiné. Dnes už je to jiné, existuje mnohem víc možností, jak se dostat k dalším skladbám.
Teď hodně laická otázka. Co to vlastně aranže je? Skladby, které máte na repertoiru, většinou již existovaly. Co jim tedy dáte nového?
Na harmonii a melodii se toho mnoho měnit nedá. Se skladbou se musíte nejdřív dobře seznámit a pak ji můžete upravit pro svůj orchestr a zároveň zachovat její charakter. Začátek skladby většinou hraje všichni společně, někdy je dominantní jeden nástroj, během skladby se opět sejde společný chórus, zapojí se celý orchestr, představí se jednotliví členové sólově. Tím se jednotlivé aranže liší.
Kdyby Vás vyzvali, abyste zahrál dvě nejoblíbenější skladby, které by to byly?
Asi dixielandová klasika. Určitě Royal garden blues (Blues královské zahrady) – to hrajeme vlastně od mého příchodu do kapely Dixieland Loučná, bylo na repertoiru Old Time Jazz Band a nyní je hraje Hotsy Totsy Five. A taky traditional When The Saint Go Marchin´In (Svatí pochodují). Je tam mimořádně zajímavé harmonické schéma, velmi dobře se na ně improvizuje. Znají ho všichni muzikanti, kteří hrají dixieland, takže když se sejde víc kapel, snadno je zahrají společně a vy vůbec nepoznáte, že se sešli poprvé...
Dokázal byste spočítat koncerty či festivaly, na kterých jste hrál?
To určitě nedokázal. Bylo jich opravdu hodně.
A festival, který byl pro Vás nejvýznamnější?
Výborný je např. Středoevropský dixielandový most, který organizují v Hradci Králové, pro naši kapelu ale měl asi největší význam přerovský festival. Když jsme po mém příchodu do kapely začali hrát dixieland, účastnili jsme se často amatérských hudebních soutěží. Vyhráli jsme nejdříve okresní, potom krajské kolo a tak jsme se nominovali na Československý amatérský jazzový festival, který se tehdy konal v Přerově. A to byl rozhodující mezník. Obrátila se na nás pozornost hudebních kritiků i hudebních osobností, které tam tehdy byly, a my jsme se stali pravidelnými účastníky. V hodnocení jsme dosáhli titulu Evropská jazzová třída, což nám otevřelo dveře na další významné akce doma i v zahraničí. Z přerovského festivalu, určeného amatérským jazzovým souborům se časem stal renomovaný Mezinárodní jazzový festival s účastí špičkových orchestrů z celého světa a my jsme byli dlouhá léta pravidelnými účastníky. Možná i díky tomu se kapela Old Time Jazzband dostala do Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby autorů Matznera, Poledňáka a Wasserbergera, což je pro nás velká čest.
A Vaše vystoupení v zahraničí?
Projeli jsme řadu zemí v Evropě, někde jsme byli vícekrát, ale spočítat to taky neumím.
Můžete vyjmenovat kapely, které hrají Vaše aranže?
Nejvíc jsem jich upravil pro Dixieland Loučná a později pro Old Time Jazzband. Nyní jsou na repertoiru Teens Jazzband Velké Losiny a Down Beat Dixieland Band Jeseník. Převažují tam mladí muzikanti. Dixieland mají naposlouchaný velmi dobře a jsou nadaní. Jsou myslím zárukou toho, že tato hudba z našeho regionu nezmizí, bude žít dál, bude se hrát a mít nadále své posluchače. Snad naše muzikantské snažení padlo na úrodnou půdu.
Kolik aranží máte na svém kontě právě teď?
Tak to je trochu složitější. Poslední položka v mém archívu má číslo 419. Z toho je 397 partitur pro dixielandový orchestr. V současné době ale hraji také ve swingovém uskupení a 19 skladeb jsem upravil pro Swing Q. Takže je jich pouze 416.
Pouze? Je to úctyhodné číslo. Upřímně gratuluji a těším se na všechny, které pro páteční koncert vyberete.
Autor: Zdeňka Daňková
