Návštěvníci šumperského vystoupení se mohou těšit na temperamentní skladby Jawa 250, Meteor lásky, Měj mě rád, A já ti závidím, ústřední píseň z filmu Tenkrát na západě a další populární songy z více než čtyřicetileté pěvecké kariéry této zpěvačky, která prošla řadou kapel. Začínala ve Flamingu, dále následoval Royal Beat, Majestic, kde se vystřídala s Marií Rottrovou, Speciál nebo Notabene. A dnes její doprovodnou skupinu tvoří Adam Pavlík Band. Ten vede její syn z prvního manželství s muzikantem Ivo Pavlíkem.
Paní Špinarová, ve čtvrtek 5. listopadu vystoupíte se svojí kapelou v Domě kultury Šumperk.
Do Šumperka se už samozřejmě moc těšíme. Mám toto město moc ráda. Už ani nevím, kdy jsme u vás byli naposled.
Jaké písničky uslyší diváci, kteří se na Váš koncert přijdou podívat?
Uslyší to nejlepší z mé dosavadní kariéry ve skoro dvouhodinovém vystoupení. Zazní všechny podstatné hity a nebude chybět ani pár nových skladeb. Moje nejznámější skladby zazní nově po boku doprovodné kapely mého syna Adama Pavlíka.
Přes čtyři desítky let je váš život spojen s hudbou a písničkami. Kdy a kde Vaše kariéra začala ?
Asi všechno začalo tím, když na setkání devítiletých škol před lety v dnešním Domě kultury města Ostravy byla vyhlášena soutěž zpěváků. A všichni mí spolužáci, říkali: „Věro, běž!“ Věděli totiž, že „břinkám” na kytaru. Tak jsem se přihlásila. Hrál tam tenkrát orchestr pod vedením doktora Sochora a zpívala Marie Rottrová. Všichni jsme zpívali úryvek z písničky Vánoce, Vánoce přicházejí. Soutěž jsem vyhrála a dostala vánoční kolekci. Přiběhla jsem domů a řekla jsem, že budu zpěvačka… To se mi naštěstí splnilo a jsme za to moc ráda!
Kde jste získala tak obrovský hlasový fond, který vám závidí mnohé operní pěvkyně?
Sama si kladu mnohdy tuto otázku, vždyť mám menší postavu a s altovým projevem a velkým hlasovým rozsahem jsem nikdy pořádně neuměla hospodařit. Správnou techniku mě ale naučili v ostravském rozhlase.
Jednoho dne se vrátíš je název písně, bez níž bychom si nedovedli představit hudební dramaturgii rozhlasových stanic, televizních pořadů, diskoték… Vnímáte vůbec tu magickou sílu svého hlasu, když ji slyšíte?
To je velký dramaturgický počin Iva Pavlíka. Pamatuji si, že tuto Morriconeho melodii z filmu Tenkrát na Západě vybral právě on, ale byla bez textu. Spolupracoval se Zbyškem Malým, který napsal úžasně nadčasový text, vpravdě básnický, jenž evokuje radost, smutek a další poetické záležitosti. K úspěchu nahrávky samozřejmě pomohl Ostravský rozhlasový orchestr a hudební aranžmá Drahoslava Volejníčka. Je zajímavé, že tato písnička byla dlouho natočená, ale nikdo si jí nevšiml. Až v televizním pořadu Ring volný se mě režisér František Polák zeptal, jestli nemám nějakou pomalou písničku. A když to v televizi zaznělo, jako by se národ zbláznil, ta píseň se stala velkým hitem, z čehož mám pochopitelně radost.
Jaký máte vztah se synem Adamem, který teď vede Vaší doprovodnou kapelu?
S Adámkem máme krásný vztah. Stará se o všechny koncerty a dělá mi i managera. Díky tomu, že jsem v jeho dětství hodně jezdila a koncertovala, mu mám teď co vynahrazovat. Trávíme spolu teď většinu času. Navíc nám kapela šlape asi jako ještě nikdy předtím. Mám z toho radost. Přijďte se sami přesvědčit na můj koncert. Těšíme se na vás!
